Psycholog i psychiatr říká, že všechno co vytvoříme je obrazem naší duše

Postupně sem budu přidávat nějaký shonen ai obrázky možná, že se mi podaří napsat nějakou tu povídku. Z pozdravem Vaše bláznivá Kaminaru-san.

PS: jednou možná bude tento blog nepřístupný osobám mladších 18 let, jestli si troufnu i na nějakou yaoi povídku.

A ještě jedno upozornění reklamy a prozby o hlásek ihned mažu nestojím o ně. Jediný reklamy a prozby o hlásek, který přežiju jsou od mých SB, za které velmi ráda hlásnu.

Povídky

Zatím opět bez názvu první část

8. listopadu 2010 v 12:22 | Kaminaru
Temnota ovládla moji mysl, duši i srdce. Už nehledám spravedlnost, protože ji nenajdu. Vzdala jsem to již dávno. Bolí to, ale je to lepší než jejím hledáním promarnit celý život a ztratit vše co mám. Jsem jen nástroj na zabíjení nic víc mým údělem je plnit mise. Mé jméno je Kayame Arenoy bydlím v opuštěném sídle, které je součásti Konohy. Lidé sem nechodí, protože se bojí. Jen málo z obyvatel Konohy o mě ví. A tak je to nejlepší i když to chce třetí hokage změnit. Chce, abych se stala mistrem třech dětí. Možná si myslí, že to změní můj pohled na svět, ale nejspíše se mýlí. Ten pohled se už nikdy nezmění to nejde. Už jen proto co jsem zažila a "co" jsem.
" Chci Vám představit nového mistra 11. Týmu Kayame Arenoy. Přeji Ti hodně štěstí a dobré nervy při jejich výcviku."
" Děkuji, ale není nikdo vhodnější k jejich výcviku?"
" Není už jen proto, že jeden z nich je stejně jako ty lykan."
"Cože Hokage sama to nemůžete dovolit lykani by měli být vyvražděni do jednoho jsou to krvežíznivá monstra. " ozvalo se z hloučku lidí v pracovně
"Můžete tedy s tím vyvražďováním začít u mě."
Okřikla ho a proměnila se do své vlčí podoby. Zavrčela na něj a přitom jí byly vidět její bíle a ostré tesáky. Byla vzácný druh lykana po proměně se změní do bílé vlčice z rudýma očima. Kayame se proměnila zpět do své lidské podoby byla to černovláska z hnědýma očima.
"Copak tebe přešla chuť na vyvražďování?"
"Ty seš lykan?!"
"Sakra ty si to poznal. Ty seš mi, ale hlavička chytrá."
"Ano Kayame je lykan a velmi vzácný. Kayame přestěhuješ se do ubytovny v Konoze a Zítra začneš z výcvikem."
"Dobře Hokage-sama."
"Můžeš jít"
Kayame zmizela z místnosti.
"Hokage jste si svým rozhodnutím jistý?"
"Ano jsem a Vy už taky jděte nebo snad nemáte dost práce?"
Všichni zmizeli. Hokage začal listovat v papírech a přemýšlel, jestli přece jen udělal svým rozhodnutím dobře. Kayame byla dobrej ninja plnila ty nejtěžší mise bezproblému. Dalo se jí ve všem věřit. Jen byla velmi tichá a uzavřená a on se jí ani nedivil po tom všem co si zažila. Jako lykan to neměla lehké byla na tom ještě hůř jak Naruto na něj se sice dívají jako na monstrum, ale s ní taak jednaly. Zažila se hodně a to jí ještě více posílylo v její osamělosti.
Jsem zvědavá jakej ten tým 11. bude. Snad to půjde dobře. Teď jen zbalit a přestěhovat se, kdyby se mi aspoň chtělo. V jejím rozjímaní jí vyruší klepání na dveře.
"Kdo je tam?"
"Ehm jsem Iruka hokage mě poprosil, abych ti pomohl ze stěhováním."
"To je v pořádku můžeš jít nepotřebuji pomoci. Zvládnu to sama."
"Ale no tak nech mě ti pomoci. Prosím."
"No tak dobře, když nemáš nic lepšího na práci."
Kayame otevřela dveře a pustila Iruku dovnitř.
"Tak pojď nebo chceš stát ve dveřích?"
Iruka vešel do domu a následoval Kayame nahoru po schodech do její ložnice a přitom si jí ze zadu prohlížel. Vešli do dveří velkého pokoje, kde už Kayame měla hodně věcí zabaleno. Zbývaly jí už jen pár maličkostí. Iruka ihned popadl jednu z krabic a šel jí zanést do jejího nového bytu v Konoze. Celé stěhování se protáhlo až do večera. Pomohl jí i vybalit věci a připravit se na zítřek.
"Děkuji za pomoc Iruko."
"Nemáš zač."
Usmál se na ni a šel ke dveřím. Najednou se zastavil.
"Ehm Kayame nechces jít do Ichiraku ramen na večeři. Po tom stěhování musíš mít hlad."
"No tak hlad mám, ale jsem bez peněz ještě jsem nedostala zaplaceno za včerejší misi."
"Já to myslel tak, že tě zvu." Začervenal se
"Tak dobře, ale příště zvu já tebe. Souhlasíš?"
"Dobře."
Vyšli z bytu a šli směrem k Ichiraku ramen.
"Kayame, můžu se tě na pár věcí zeptat?"
"Ano můžeš jen se ptej."
"Kolik ti vůbec je? Pokud nechces neodpovídej."
"Ne v pořádku je mi 21. Ještě něco tě zajímá?"
"Co ráda děláš?"
"Na to je těžké odpovědět já jen plním mise a trénuju."
"Aha. A máš přítele?"
"Ne nemám. Zdá se mi to nebo se vyptáváš jako, kdyby si mě chtěl zbalit?"
Iruka dostal slušivou rudou barvu a dále se cesta i večeře odehrávaly v tichu. Po večeři šel Iruka doprovodit Kayame k jejímu bytu.
"Dobou Kayame."
"Dobrou Iruko"
Kayame se odebrala do svého bytu. Její první kroky směřovaly do koupelny, kde si dala sprchu a pak následovala postel a spánek, aby byla odpočatá do dalšího náročného dne.
Den Kayame začala sprchou a bez snídaně se odebrala na místo srazu ze svým novým týmem. Chvíli trvalo než tam doběhla. Už tam na ní čekaly tři osoby.
"Dobré ráno já jsem Kayame Váš nový mistr. Prosím představte se mi jeden po druhém."
"Já jsem Ariko Nakami." Začal červenovlasý kluk
"Já Monaki Oniko." Pokračovala drobná dívka ze stříbrnýma vlasama.
"A já jsem Kinako Dakay" Představil se poslední černovlasý kluk.
"Nejdřív bych Vás poprosila, aby jste mi ukázaly Vaší dovednost v házení šurikenů."
Dnešní den týmu 11. Byl naplněn zkouškamy výdrže, trpělivosti a dovedností.
"Pro dnešek by to stačilo můžete jít domů. Zítra se opět setkáme u ve stejnou dobu."
"Dobře naschledanou mistře."
Kayame šla pomalu po cestě, která jí dovede k jejímu bytu. Ti tři jsou zajímavý tým. Bude to chtít hodně času, ale budou velmi dobří ninjové nejvíce času zabere trénink z Kinakem, protože to on je lykan. Bude to ještě náročné.
"Ahoj Kayame jaký byl první den s týmem?"
"Ušel sice byl náročnej, ale ne nejhorší. Jaký si měl den ty?"
"Dobrej jen Naruto zase prováděl výtržnosti."
"Pojď půjdeme na ichiraku rámen ať ti splatím to včerejší pozvání."
"Dobře."
Opět šli stejně jako včera mlčky na večeři. Ani jeden z nich neprolomil to svaté ticho až do doby než opět byly před jejím domem.
"Dobrou Kayame."
"Dobrou Iruko."
"Tady se nám někdo zamiloval." Ozvalo se za ním
"Kakashi vyděsil si mě."
" To sem nechtěl."
"Já a zamiloval?"
"Ano pořád se na ní díváš. Nevynecháš jedinou možnost být si sní. Pokud to není láska tak teda fakt nevím."
"Neřeš to Kakashi dobrou."
"Dobrou Iruko zkus se jí jednou přiznat."

Opravdu to byla posledni noc 11. část

4. října 2010 v 15:52 | Kaminaru-san
" Kde to jsem? "
" V nemocnici. "
" Kapitanko Unohano co dělám v Seireitei?! "
" Přinesli tě sem, když si ztratila vědomý. "
" Děkuji za Vaši péči, ale už jsem v pořádku. "
" Ne nejsi v klidu lež. "
" Prosím nechte mně odejít nechci Vám být zbytečně na obtíž. "
" Ne musíš se nejdřív uzdravit takže v klidu lež. "
Sakra zrovna tady jsem skončit nechtěla, ale asi nemám jinou možnost než zůstat. Snad bude štěstí při mě a nepotkám jeho. To by totiž byl můj konec. Miluji ho, ale nemůžu být s ním.

" Velitely mám na Vás troufalou otázku. "
" O co jde? "
" Vím, že jsem Vám včera říkala, že tu zůstanem jen dokud Kaya nebude v pořádku, ale změnila jsem názor mohla bych zde už zůstat na stálo i s Kayou. Nebojte nebudeme na obtíž. "
" Určitě to půjde nějak zařídit. "
" Děkuji moc. "
" Nemáte zač bude to pro nás nesmírná čes, že tu již zůstanete. "

V ten moment se rozhodlo. Před Kayou bude těžký úděl. Být vedle něj denně ho potkávat a dělat, že ho nechce nebo s ním.


" Kayo jak se ti daří? "
" Už dobře Mina-hime můžeme vyrazit na cestu domů. "
" Ne Kayo rozhodla jsem jinak. "
" Jaké je Vaše rozhodnutí Mina-hime? "
" Zůstaneme tu již natrvalo. "
" C-c-ože? "
" Ano slyšíš dobře už tady zůstaneme. To je mé rozhodnutí. "
" Jak si přejete Mina-hime. "
" Co ten smutný tón Kayo? "
" To nic Mina-hime. "
" Bude to tvoje šance být opět s ním a už na vždy tak ji nepromarni. "

Mina-hime odešla s pokoje, kde ležela Kaya. Ta začala plakat." Proč jste mi to udělala Mina-hime? " ozývalo se mezi jejími vzlyky.

>>>>> porada kapitánů<<<<<

" Jak jste se už zajisté doslechly Mina-hime a Kaya zůstanou u nás již na pořát. Doufám, že s tím nikdo z Vás nebude mít problém a budete se k nim chovat co nejlépe dovedete. "
Výraz Hisagiho mluvil za vše byl plný překvapení a přitom štěstí. " Opět budu moci být s ní. " znělo mu v mysly. Tak moc ji chtěl mít už napořád u sebe a teď se to možná i splní.





Omlouvám se, že je to tak krátké, ale blbne mi noťas i net

Název zatím nemá je to jen pokus

12. května 2010 v 17:32 | Kaminaru-san
Pamatuji si, když se poprvé viděli. Jednoho dne se k nám do vesnice přistěhovala rodina z dvěma svými dětmi a jednou nevlastní dcerou. Všichni na ně byli zvědaví, protože se říkalo, že jejich rodiče budou hned přijati k ANBU a jejich nevlastni dcera k nam na akademii a rovnou do naší třídy. Její dvě nevlastní sestry totiž byly již chunini. Ona z nich byla nejmladší.
Druhý den po příjezdu do naší vesnice byla představena naší třídě.
" Teď buďte ticho a poslouchejte"
" To je ta holka její sestry říkaly, že je monstrum " ozvalo se někde ve předu
" Drž tu svou nevymáchavou hubu Ziki" á tak už víme kterej blbec to řekl
" Tohle je Araikai Noake naše nová studentka a vaše spolužačka takže na ni buďte milí"
" Jak máme být milí na monstrum"
" Drž hubu Ziki" napomenul sensei znovu toho nejdebilnějšího kluka ze třídy.
" Tak kam tě posadím......á už vím posaď se ke Kotetsuovi a Izumovi"
" Cha cha áno ke Kotetsuovi a Izumovi k těm největším ubožákům z Konohy" ach ano Ziki opět otevřel svou nevymáchanou hubu.
Araikai si šla sednout k nám do zadu.
"Nic si z něho nedělej je to největší idiot na této akademii" uklidňoval naši novou spolužačku Izumo.
" Aha"
" A málem bych zapoměl zítra jdeme na jednu takovou exkurzi do rujn jednoho klanu. Sraz je v 7:00 u hlavní brány "
" Rozumím "
>>>>>>>>>>>> druhy den v 7:00 před hlavní bránou<<<<<<<<<<<<

" Jsme tu už všichni "
" Ano sensei "
" Tak vyrážíme "

::::::::::::::::::::::::::::: po 1 hodině běhu::::::::::::::::::::::::::::::

" Tak jsme tady. Tohle je to co zbylo z klanu Aidori. Asi pujdem dovnitř. Dávej te si pozor ať se nepropadnete do rozlehlích katakomb "
" To je úžasný "
" Ano to je Ziki "
" Tento klan byl znám tím, že vytvářel vlastní pečetě a mají ty nejlepší mediky. "
" Když byl tak úžasný jak říkáte. Tak proč byl vyvražděn? "
" Nebyl vyvražděn Araikai "
" Byl "
" Nejsou žádné důkazy. Jen ti co byly z toho klanu tak ví co se ten den stalo. "
" Ten den proběhl masakr. "
" Jak to můžeš vědět. "
" Jak jste říkal jen ti co byly z toho klanu to ví. Mé pravé jméno je Ayu Aidori. Ten den si pamatuji stalo se to před třemi lety. "
" Máš nějaký důkaz ty monstrum. "
" Důkaz mám Ziki. "
" Pojďte se mnou"
" Nemněli by jsme. Co když se propadneme do katakomb. Je legenda, že katakomby střeží monstra"
" Co je to podlaha se třese"
" Au kam jsme se propadli. "
" Do katakomb "
" Co zde pohledáváte. Za to, že jste sem vlezli vás čeká smrt. "
" Zadrž Goete. "
" Kdo jsi odkud znáš mé jméno? "
" To už si mně nepamatuješ? To je tvá paměť tak chabá? Tak to mně teda mrzí. "
" Ayu-hime"
" Takže si mně pamatuješ. Tak to jsem ráda. "
" Jak bych na Vás mohl zapomenout. Už je to ale dlouho co jsme se viděli naposledy "
" Dlouho ani ne jen 3 roky..... "
" Pro Vás to možná jsou jen 3 roky, ale pro mně je to věčnost. Pobývám zde v katakombach kam se dosud lidska noha bala jit. "
" K tvé smůle tu budeš mít rušno já tu teď budu každej den. "
" Proč se chcete vracet do těchto rujn. Nic zde nezůstalo...vše bylo zničeno.... "
" Moc dobře víš, že to není pravda. Toho dne jsem nepřežila jen já, ale i další.....musíme je najít! "
" Jak je chcete najít? "
" Pošlu Keyr, aby je našel, když ho uvidí létat na nebi budou vědět, že je na čase se sem vrátit a obnovit klan. "
" Hime? "
" Copak? "
" Stál jsem při Vaší matce a chránil jí dokud jsem se mohl hýbat nyní budu chránit Vás "
" Děkuju ti....jen teď nevím co s nimi chtěla jsem jim říct co se toho dne stalo, ale nemůžu je to totiž něco co by oni nepochopily..."

Opravdu to byla posledni noc 10. část

29. června 2009 v 15:14 | Kaminaru-san

Opravdu to byla posledni noc 10. část

Dvě osoby odchází ze Seireitei.

" Kayo měla si tam zůstat. "
" Ne neměla mé místo je zde u Vás. "
" Vidím na tobě, že tě to rozhodnutí bolí. "
" Bolet může, ale je správné. "
" Souhlas ti dal jen rozum, ale tvé srdce je jiného názoru. "
" Ano srdce je jiného názoru. "
" Proč ho neposlechneš? "
" Protože by to znamenalo Vás opustit. "


>>>>> v cestě pokračovali, ale už bez slov<<<<<

" Jsme doma. "
" Ano. "
" Kayo pro dnešek si vem volno. "
" To není nutné Mina-hime. "
" Jak chceš, ale já si jdu lehnout. Jsem unavená. "
" Ano Mina-hime, kdyby jste mně potřebovala budu ve svém pokoji. "
" Ano Kayo, ale ty si taky odpočiň. "

>>>>>obě odešli do svým pokojů<<<<<

" Hisagi proč se to muselo stát. Opět ta bolest u srdce je stejná jako tehdy to ráno, kdy jsem zjistila, že jsi pryč. "

Dívka se sesunula k zemi s pláčem. Slzy dopadaly na podlahu. Po nekolika minutách vyčerpaně usnula na studené zemi, když se vzbudila bylo ráno druhého dne. Neustále kašlala.

" Kayo co ti je? "
" Nic Mina-hime. "
" Nelži! Třeseš se zimou, ale přitom máš vysokou horečku, hrozně kašleš. Musíš k lékaři. "
" Nechci! "

Dívka se v bezvědomí sesunula k zemi.

" Kayo! Kayo!!! "

Ještě téhož dne jí odnesly do Seireitei do 4. divize, kde si ji nastarost vzala kapitánka Unohana.

" To jste tedy dlouho doma nezůstali. "
" Ano to ne. Bude v pořádku? "
" Ano měla by. Jen bych si ji zde pár dní nechala na pozorování, jestli by vám to nevadilo Mina-hime."
" Klidně si ji tady pár dní nechte, ale nevím jak na to bude reagovat ona."
" Snad bude souhlasit. "
" Prosím postarejte se mi o ni dobře. "
" Nebojte postaráme. Chcete zavést za kapitánem 1. divize? "
" Ano, jestli by to bylo možné. "
" Samozdřejmě bylo za chvíli máme mít poradu tak pojďte se mnou. "
" Děkuji. "
" V pořádku. "

>>>> porada <<<<

" Mina-hime Vám se u nás nějak moc zalíbylo. "
" Ano máte pravdu zalíbylo, ale bohužel jsem se musela vrátit kvůli Kaye. "
" Copak se jí stalo? Doufám, že to není nic vážného. "
" Snad ne doufám, že Vám nevadí, že jsem ji nechala v péči 4. divize. "
" Samozdřejmě ne. "
" Tak to jsem ráda. "
" Jak dlouho zde máte v plánu zůstat? "
" Dokud Kaye nebude dobře, jestli Vám zde nebudeme teda vadit. "
" Ne nebudete je to pro nás velká čest. "

Opravdu to byla posledni noc 9. část

16. června 2009 v 17:48 | Kaminaru-san

Opravdu to byla posledni noc 9. část



Dvě osoby procházejí ulicemi Seireitei.

" Kayo. "
" Ano Mina-hime. "
" Nastala změna odjíždíme už zítra. "
" Co se stalo? "
" Je to přání mého otce. "
" Chápu Mina-hime. "
" Opravdu tu nechceš zůstat?Tvé místo je totiž po jeho boku. "
" Ne Mina-hime. Mé místo je po Vašem boku. "
" Kayo. "
" Ano. "
" Jak myslíš tobě to asi nedokážu vymluvit. "
" Ano nedokážete. "

>>>>>> za pár hodin<<<<<<<<

" Měli by jsme jít spát zítra totiž odcházíme. "
" Ano. "
" Dobrou noc, Kayo. "
" Dobrou noc Mina-hime. "

Nemůžu spát. Tohle bylo nejspíš naposledy kdy jsem ho viděla. Zítra se snámi příjde rozloučit jen kapitán 1. divize.

>>>>>>> ráno <<<<<<<
" Jsem rád, že jste náš naštívila a přeji Vám klidnou cestu zpátky. "
" Ne to já jsem ráda, že jste nás tak dobře přijal. Neshledanou.
" Nashledanou. "

" Kayo tohle je tvá poslední možnost zůstat. "
" Ne jdu s Vámi. "

Tak bylo rozhodnuto. Osud je chtěl dát do hromady. Srdce s tím souhlasilo, ale rozum řekl ne. Proto tohle je konec tohoto příběhu. Hisagi a Ayu, dva lidé kteří se milovaly byly rozděleni, ale jejich láska v nich zůstala.

Opravdu to byla poslední noc 8. část

14. června 2009 v 12:55 | Kaminaru-san
Velmi se Vám omlouvám, že včera nic nepřibylo. Tak si to u Vás zkusím vyžehlit dalším pokračováním povídky Opravdu to byla poslední noc. Snad se Vám bude líbit.

Opravdu to byla poslední noc 8. část

Přišel čas odchodu do 4.jednotky.

" Kayo ještě pořád se můžeš rozmyslet a jít za ním "
" Ne nemůžu. "
" Tak jdeme? "
" Ano. "

" Velmi mně těší, že jste se rozhodla naštívit naší jednotku Mina-hime. "
" Sem jsem se velmi těšila. "
" Tak dovolte mi abych Vás zde provedla. "
" Ano budu moc ráda. "
" Promiňte jen ještě musím poslat něco kapitánovi 9. divize. Počkáte chvíli? "
" Ano. "
" Hmm..."
" Co se děje kapitánko Unohano? "
" Nemá to tam kdo odnést všichni mají hodně práce. "
" To je v pořádku Kayo mohla bys to prosím zanést kapitánovi 9. divize? "
" Ano Mina-hime. "
" Velmi ti děkuju a omlouvám se, že to musíš zanést zrovna ty? "
" V pořádku. "

Sss v tom má určitě prsty Mina-hime. Proč mně nenechá na pokoji zas chce abych ho viděla? Já ho chci taky vidět, ale jen nám to působí bolest, protože vím, že se brzy budeme muset rozloučit.
Heh tady má být sídlo kapitána.

Zaklepání na dveře....

" Dále. "
" Velmi se Vám omlouvám za vyrušení, ale tohle Vám posíla kapitánka Unohana. "
" V pořádku děkuju ti. "
" Můžu odejít? "
" Ano počkej někdo tě doprovodí. "
" To není nutné. "
" Hisagi mohl bys sem přijít? "
" Ano kapitáne. "
" Mohl bys ji doprovodit zpátky ke 4. divizi a ty kapitance vyřiď, že ji moc děkuju? "
" A-ano pane. "
" Děkuji Vám kapitáne. Určitě to kapitánce vyřídím. Nashledanou. "


Sakra dneska se na mně snad všichni domluvili.

" Copak Ayu zdáš se naštvaná. Stalo se něco? "
" Ale nic. "
" Vadí ti,, že tě mám doprovodit? "
" Ne nevadí. "
" Můžu se tě na něco zeptat? "
" Hmm. "
" Proč si mi ráno neodpověděla? "
" Na co jsem ti měla odpovědět? "
" Ptal jsem se tě, jestli budeš následovat Mina-hime zpátky? "
" Na to si odpověď dostal. Ano budu je to moje povinost. "
" Takže tě zase ztratím? "
" Promiň Hisagi miluju tě, ale nemůžu ji opustit, protože jsem přísahala. "

Jejich oči se protli a následoval dlouhý polibek, který Ayu ukončila a rozběhla se k ulicím 4. divize se slzami v očích.

" Ayu, proč mně tak trápíš. "
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

" Kayo ty si už zpět? "
" Ano. "
" Mám Vám vyřídit, že Vám kapitám 4. divize děkuje. "
" Ano děkuji za vyřízení. "

Kaya má skleněné oči...ona plakala? Co se tam stalo? To se asi Mina-hime nikdy nedozví.

Peklo, nebe nebo očistec? 2. část

12. června 2009 v 16:41 | Kaminaru-san
Přidávám Vám sem 2. část povídky Peklo, nebe nebo očistec? je docela krátká doufám, že nevadí, že to sem dávám? a mám ještě jednu otázku, ale to už k povídce Opravdu to byla poslední noc kdo si myslíte, že je Ayuina láska? Prosím o komentář.

Peklo, nebe nebo očistec? 2. část


" Další svíce života zhasla. "
" Ano další duše bloudí a neví kam patří. "
" Měli by jsme jít. "
" Hmm. "
" Co je ti? "
" Nic proč musím provázet duše mezi světy? "
" Byla bys radši v pekle? "
" Možná ano. "
" To už nikdy neříkej buď ráda za tohle. V pekle bys zažila jen samé utrpení. "
" Ale i tohle je pro mně utrpení. "
" Já vím, ale prosím už to nikdy neříkej zranila by si někoho komu na tobě záleží. Někoho kdo by kvůli tobě šel do pekla. "
" Koho tím myslíš? "
" Zapomeň na to. "
" Né řekni mi to prosím. "
" Řeknu ti to tak většině duší není dovoleno projít očistec, ale tobě to dovoleno bylo, protože někdo za tebe orodoval. "
" Kdo to byl? "
" On nechce abys to věděla promiň. "
" Hmm. Tak nic. "
" Promiň, ale bude lepší, když nebudeš vědět o koho jde a teď je čas se vrátit k práci. "
" Ano máš pravdu. "
" Tahle práce přináší i mně utrpení, ale věř, že v pekle je to o hodně težší. Tady pomáháš duším najít jejich místo i když to znamená zavést je do pekla. "
" Asi máš pravdu neměla bych si stěžovat. "

Někomu na mně záleží, ale komu? Kdo je můj spasitel?

V hlavě dívky prolítává velmi mnoho myšlenek. Jedna z nich ji, ale velmi moc trápí. Jak dlouho bude muset provázet duše mezi světem živých a světem mrtvých? Na tu otázku nikdo nezná odpověd očistec skončí až její duše bude čistá.

Opravdu to byla poslední noc 7. část

11. června 2009 v 16:55 | Kaminaru-san
Po dlouhé době přidávám další část povídky opravdu to byla posledni noc. Snad se Vám bude líbit. Bohužel je opět velmi krátká. Snad mi to odpustíte. Prosím zanechte mi komentář jak chcete, aby to skončilo a kdo si myslite, že je láska Ayu.

Opravdu to byla poslední noc 7. část


Odpověď už neslyšel. Dívka již nebyla v místnosti.

" Ty ses už vrátila Kayo? "
" Ano Mina-hime. "
" Už to máte mezi sebou vyřešené? "
" Ano. Můžu se na něco zeptat? "
" Samozdřejmě, že můžeš. "
" Za jak dlouho se vracíme? "
" Za 3 dny. "
" Aha. "
" Stalo se něco? "
" Ne nestalo Mina-hime. "
" Opravdu? "
" Ano opravdu. Co máte dnes v plánu? "
" Dnes mám naštívit 4. jednotku a pak bych se chtěla jen tak projít po Seireitei. Půjdeš se mnou nebo chceš jít za ním? "
" Půjdu s Vámi je to přece moje povinost. "
" Ale nemusíš. Jen běž za ním. "
" Ne. Já jsem přísahala, že Vás nikdy neopustím a včera jsem to nedodržela nechci znovu porušit přísahu. "
" Tak dobře. Výjdeme za hodinu. "
" Ano. "
" Běž se najíst. Jak tuším tak si nejedla. "
" Ano Mina-hime. Vy už jste jedla. "
" Já ano. "
" V noci nebyly doufám žádné potíže. "
" Ne nebyly. V klidu jsem spala a ty se teď běž najíst. "
" Ano Mina-hime a omlouvám se za včerejšek. "
" Nemáš se proč omlouvat. "

"Kayo proč si bráníš ve štěstí? Já nechci být tou, která ti ho ničí. Chci aby si byla šťastná. "

Tyto slova byly vyřknuty v prázdném pokoji. Slyšely je jen zdi.

Opravdu to byla poslední noc 6. část

6. června 2009 v 21:13 | Kaminaru-san
Dokopala jsem se k dalšímu dílu snad se Vám bude líbit. Je zas krátká bohužel.

Peklo, nebe nebo očistec?

2. června 2009 v 19:56 | Kaminaru-san
Tohle je začátek nevím jestli se Vám to bude líbit, ale chtěla bych v ní pokračovat.

Peklo, nebe nebo očistec?


Měla jsem hodně přátel nebo jsem si to aspoň myslela, ale stačilo málo, abych zjistila, že všichni jen nosilu masku přátelství. Díky jedné události jem se dozvěděla tu krutou pravdu nikdo mně nikdy neměl rád. Bavili se semou jen, protože něco potřebovali. Nikdy mně nebrali jako kamarádku. Jen jako věc, která by se mohla hodit. Teď sedím sama ve svým pokoji a přemýšlím proč? Proč mně nikdo neměl rád?

Mé slzy kanou na peřinu a vpíjejí se do ní. Moje mysl je zas zapněna vzpomínkami na to jsem myslela, že mám. Na své přítele, které jsem nikdy neměla. Vzpomínám na to jak jsme se společně smáli, ale teď už vím, že jejich smích byl falešný. Nikdy mi nechtěli pomoct.

Já už nechci myslet na nich ty vzpomínky mně ničí. Nechci je mít nechci myslet na nich. Už vím co chci chci být mrtvá. Mrtvá a už na nic nikdy nemyslet. Tady jsou moje prášky na spaní.

Dívka si nasypala plnou hrst prášků a začala si je po třech dávat do úst a pak je zapila vodou pokračovala do té doby než zpolikala všechny. Její víčka těžkly a jí si brala nicota. Jediné co viděla byla tma a nakonec malí proužek světla. Najednou stála v bílé místnosti a u ní stál anděl z bílými křídli, modrýma očima a dlouhýma černýma vlasama.

" Kde to jsem? "
" V nebi za chvíli máš jít před boží soud. "
" Boží soud? "
" Ano. Spáchala jsi sebevraždu. "
" To si pamatuju, ale proč mám jít před boží soud ? "
" Aby se rozhodlo, jestli půjdeš do nebe nebo do pekla. "
" Ten soud je zbytečný. Já patřím do pekla. "
" Proč si to myslíš? "
" Spáchala jsem sebevraždu. Podle faráře je to ten největší hřích a proto půjdu do pekla. "
" To rozhodne bůh. "

>>>> konec božího soudu <<<<

" Tvůj rozsudek je. Projdeš si očistcem až tvá duše bude bez hříchů a pochybností půjdeš do nebe. "

Opravdu to byla poslední noc 5. část

23. května 2009 v 22:30 | Kaminaru-san


Je to jenom kousek, ale upozorňuji, že tato část začíná být nepřístupná osobám mladších 18-ti let. Opět hrozí psychická ujma. Kvůli těmto dvoum věcem je pod perexem. Je k tomu připojená i anketa. Podle jejíž výsledků buď ji dopíšu nebo ne.

Opravdu to byla poslední noc 4. část

23. května 2009 v 11:59 | Kaminaru-san
Tak je tu další část povídky Opravdu to byla poslední noc. Nevím, jestli se Vám bude líbit, ale snad aspoň trochu jo. Je opět krátká. Tuhle část chci věnovat mým milovaným SB.

Opravdu to byla poslední noc 4. část


Strach co bych viděla v jeho očí. Bohužel nemůžu odolat chybí mi.

Ayu se opatrně koukla směrem kde stojí její láska. Z jeho očí byla patrná bolest ze včerejšího dne.Jeho pohled byl stále namířen dolů k zemi. Nečekaně pohlédl směrem k ní jejich oči se protli. Oba ihned uhly pohledem.

Nemůžu....znovu se už nedokážu podívat do jeho očí. Jsou plné bolesti a to jen kvůli mně. Takhle jsem to přeci nechtěla. Tak proč se to muselo stát? Ano chtěla jsem ho vidět, ale nechtěla jsem mu takhle ublížit. Nechtěla jsem mu říct sbohem. Chtěla jsem být opět s ním, ale v poslední chvíli jsem si uvědomila co by bylo z Mina-hime. Kdo by jí chránil. Je to moje chyba, že je tak nešťastnej. Moje srdce krvácí.

Schůze byla ukončena. Její účastníci se rozešli ke svým jednotkám. Mina-hime a Kaya také odešli do domu, který byl zařízen, aby tam mohli těch pár dní bydlet.

" Kayo, co je ti? "
" Nic Mina-hime. Proč se ptáte? "
" Jsi moc smutná. Já to už na tobě poznám. Je to kvůli němu. Všimla jsem si, že když jste se na sebe koukli oba jste ihned uhli pohledem. Co se včera stalo? "
" Byly vyřknuty slova, které nikdy neměli. "
" Řekneš mi jaké to byla slova? "
" Bylo jich víc. "
" Řekneš mi je nebo ne? "
" Omlouvám se Mina-hime, ale nechci aby jste se kvůli mně zbytečně trápila. "
" Kvůli tobě bych se nikdy zbytečně trápila. Jseš pro mně jako sestra nechci tě vidět smutnou. Vždy si byla po mém boku a chránila jsi mně teď chci i já něco udělat pro tebe. Neumím bojovat, proto jsem zbytečná, když nás někdo napadne je to jen na tobě nedokážu ti pomoci. Vždy si mi byla oporou teď ti chci být oporou já. "
" Mina-hime já Vás také beru jako svou sestru, ale tohle si musím vyřešit sama. Omlouvám se. "
" Nemusíš se omlouvat. A už víš jak to budeš řešit? "
" Mám tušení co bych měla, ale nevím jestli to zvládnu. "
" Ty zvládneš všechno. "
" Snad. "
" Prosím teď mně omluvte. Začnu to řešit hned teď nač čekat. "
" Ano běž. "
" Děkuji. "
" Nemáš proč. Přeji ti hodně štěstí. "

I když nevím co mám dělat nemůžu to tak nechat, protože ani já ho nepřestala milovat. Nechci ho vidět už nikdy nešťastného zvášť ne kvůli mně. Aha jsem v části, která patří jeho jednotce.

" Prosím Vás mohl by jste mi říct, kde bych našla zástupce kapitána této divize. "
" Ano pojďte zavedu Vás tam"
" Děkuji. "

Po chvíli chůze.

" Zde bydlí. Mám Vás ohlásit? "
" Ne nemusíte. Velmi Vám děkuji za pomoc. "
" Nemáte za co. "

Teď mám poslední možnost ještě utéct.

Opravdu to byla poslední noc 3. část

20. května 2009 v 18:44 | Kaminaru-san
Opět krátká část povídky Opravdu to byla poslední noc. Moc děkuji za Vaše komentáře a omlouvám se, že zde toho moc nepřidávám Vaše Kaminaru-san.

Opravdu to byla poslední noc 3. část

" A o čem? "
" O nás. "
" Myslíš si, že jakýkoliv slova změní to že si mně opustil? "
" Ne to si nemyslím, ale...."
" Ale co? "
" Já tě nepřestal milovat. "
" Ale i tak si mně opustil. Umíš si vůbec přestavit jak mi bylo, když sem našla ten dopis. Víš ty vůbec jak mně ty slova bodali do srdce jako bodec. Byla jsem sama a ty a ty sis klidně plnil svůj sen pomyslel si někdy na to , že už nemusím žít. "
" Myslel sem na to stále, ale věř mi udělal jsem to pro tebe. "
" Pro mně....nemusel si. "
" Prosím odpusť mi. "
" Odpouštím ti a sbohem. "

Popadla jsem svůj plášť a utíkala pryč. Pryč od všeho a hlavně pryč od toho, kterého jsem milovala. Tolik mně to bolelo ho vidět. Mluvit sním a hlavně říct mu sbohem. Nyní mé slzy popadají na zem a mísí se z kapkami právě dopadajícího deště. Myslela jsem si když s ním budu mluvit budu šťastná, ale opak byl pravdou vyřkla sem slova, která neměli být nikdy vyřknuta. A teď toho lituju.

" Kayo, ty už seš doma. "
" Ano Mina-hime. "
" Našla si ho? "
" Ano. "
" A mluvila si s ním. "
" Ano mluvila. "
" A co má přítelkyni nebo ne? "
" Nevím na to sem se ho nezeptala. "
" Aha. "
" Omluvte mně Mina-hime, ale chtěla bych si jít lehnout, jestli Vám to nevadí. "
" Ano běž. "
" Děkuji. "

Sakra pořád ho vidím před sebou. Vidím jeho oči, které byly zastřeny bolestí potom co jsem mu řekla sbohem. Bolelo ho to jeho oči to prozradily. Bolelo nás to oba. Teď když jsem ho konečně našla bych chtěla být s ním, ale nemohu, kdybych tu zůstala tak kdo by chránil Mina-hime.

Dnešní noc pro mne byla bezesná ani se nedivým, když sem musela pořád myslet na něj.

" Kayo, dnes jdeme opět na schůzi kde budou kapitáni i podkapitáni. "
Dnes ho tedy opět zpatřím.

" Mina-hime sem nesmírně rád, že jste se rozhodla zůčastnit této schůze. "
" Jsem ráda, že jste mně pozval. "

Proč mám takový strach se kouknout směrem kde stojí.

Opravdu to byla poslední noc 2. část

19. května 2009 v 20:42 | Kaminaru-san
No tak po dlouhé odmlce přidávám 2. část povídky Opravdu to byla poslední noc je celkem krátká, ale snad mi to odpustíte. Předem děkuji za komentář Vaše Kaminaru-san. A omlouvám se za pravopisné chyby.

Opravdu to byla poslední noc 2. část

" Byl ? Proč to zkončilo? "
" Ano byl, zkončil to on, ale bohužel ho pořád miluju. "
" Tak na co čekáš. Běž za ním. "
" To nemůžu. On už určitě má přítelkyni. "
" Ale no tak běž třeba přítelkyni nemá a taky tě pořád miluje. "
" Nemůžu, kdo by Vás chránil. "
" S tím si nedělej hlavu. Hlídá mně zde mnoho shinigami. A teď už běž. "
" Děkuji Vám a omluvte mně prosím. "
" Nemáš se proč omlouvat. "

Já už jen kývla na souhlas a běžala ho hledat. Budeš si mně ještě vůbec pamatovat, lásko. Zastavila jsem se až před jednou hospodou, kde sedělo pár zástupců a jeden kapitán amezi nimi on popíjeli tam v klidu sake. Vstoupila jsem dovnitř.

" Pojď si sednout k nám. " Volala na mně jedna zástupkyně z gigantickým poprsím začala jsem se stydět za své pouhé trojiky. Tak jsem šla za nimi.

" Já jsem Matsumoto Rangiku. " Představila se a pak i ostatní.
" Jak dlouho děláš osobní stráž Mina-hime. " zeptal se mně sned kapitán Kyoraku.
" Už velmi dlouho. Proč se ptáte? "
" Jen tak. Nechtěla by sis sundat ten plášť určitě nejsem jediný, kdo by chtěl vidět tvoji tvář. "
Tohle přání mně velmi znepokojilo, protože jsem nechtěla aby kdokoli viděl moji tvář, ale nemohla jsem mu říci ne byl kapitán. Moje třesoucí ruka konečně sundala plášť z kápí, které zakrývali mé tělo a tvář.

" A...yu? " Má láska promluvila se značným překvapením.
" Ahoj už je to dlouho co jsme se viděli naposledy. Vidím že se ti splnil tvůj sen. "
" Ano už je to dlouho. Můj sen se splnil. "
" Vy se znáte? "
" Ano známe se až moc dobře. "
" Tak proč si ji řekl Ayu? "
" Protože se tak jmenuje Ayu Nauve. "
Všichni se na nás dívali z velkým překvapením.
" Asi bych už měla jít. "
" Ne nechoď Ayu. "
" Já musím. "
" Prosím né chci si s tebou promluvit. "

Opravdu to byla poslední noc 1. část

30. dubna 2009 v 12:41 | Kaminaru-san

Opravdu to byla poslední noc 1. část


+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Dnes máme dorazit do Seireitei. Zajímalo by mně, jestli tam bude i on. Ten kterému jsem dala svě srdce. Bylo to ještě v Rukongaii. Žili jsme tam společně z dvěmi chlapci. Jednou když jsem byla nemocná tak jsem zůstala ležet v chatrči. Oni šli hledat jídlo. Dlouho se nevracel. Až po velmi dlouhé době vešli do vnitř chatrče. Od té doby mluvil jen o nějakém muži který ho zachránil před Hollowem. Mluvil o něm jako o svém vzoru, proto se chtěl stejně jako on stát shinigamim a vstoupit do jedné z 13. jednotek dvorní stráže. Později ti dva chlapci kteří žili s námi zemřeli zůstali jsme sami. On se o pár let později přihlásil na shinigamskou akademii. Vzali ho. To už ani jeden znás nebyl dítětem. Byl tak šťastný, že ho přijali. Splnil se mu sen. Začal chodit na akademii. Naštěvoval mně stále míň a míň. Což mně veli mrzelo.
Jednou se vrátil na dva dny. To bylo poprvé, kdy jsme se spolu milovali. Jeho nádherné oči a tělo mně úplně okouzlili. Milovali jsme se celou noc. Ve dne jsme šli na něco k jídlu a večer opět pokračovali v milování. Ty dva dny s ním byly nádherné. Bohužel se musel vrátit zpátky na akademii.
Na každou naši společnou noc jsem se velmi těšila, ale jednou bylo něco jinak. On se choval jinak, protože to byla naše poslední společná noc. A já to nevěděla. Už když přišel byl smutný. Nevěnova jsem tomu pozornost myslela jsem si, že se stalo něco na akademii. Když jsme se mazlili vypadal opět šťastně, ale jeho oči ho prozradili. Měl je velmi smutné. Když sem se ho ptala co mu je říkal, že nic. Tak jsem si toho nevšímala. Při milování byl až moc něžný, ale nevadilo mi to. Pak jsme se ještě chvíli mazlili. Oba jsme usnuli. V noci mi byla zima přitulila jsem se ještě víc k němu. Tak nádherně hřál. Ráno mě probudily sluneční paprsky, které mi svítily do očí.
On tam už nebyl. Jediné co mi po něm zbylo byl přívěšek, vzpomínky dopis na rozloučenou a bolest v srdci.
Pak jsem i já odešla z místa, kde jsem prožila nejšťastnější i nejsmutnější chvíle ve svém životě. Netrvalo dlouho a ani nevím jak, ale stala jsem se osobní stráží princezny Miny. Trávila jsem s ní dny i noci. Před pár dny jsem dostala úkol jí chránit, protože musí jít do Seireitei kvůli tradici.
Tak jsme na cestě tam. Každou chvíli by jsme tam měli dorazit. Jedna z bran se tyčí majestátně do výše před námi.
" Tak jsme zde " pověděla po chvíli Mina-hime
" Ano jsme "
" Měli by jme jít Kayo "
" Jak si přejete Mina-hime "
Tak jsme vyrazili měli jsme se sejít z hlavním kapitánem. To se také stalo, ale nebyl tam jen on. Bylo tam nastoupeno všech 13 kapitánů a jejich zástupců. Mezi nimi i on. Byl to strašný pocit ho tam vidět, ale chtěla jsem plakat štěstím, že se mu splnil jeho sen, ale ovládla jsem se. Ještě že mně díky mému dlouhému plášti z kapucí do kterého jsem byla zahalena nemohl poznat. Mina-hime si chvíli povídala z hlavním velitelem. Poté jsme byly zavedeny do našeho pokoje.
" Kayo, ty jsi tam někoho znala? "
" Proč se ptáte Mina-hime "
" Zdála jsi se mi nervózní což u tebe není zvykem "
" Ano někoho jsem tam znala "
" Můžeš mi říct koho "
" Jednoho ze zástupců byl to můj milenec"

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++

Tuhle povídku už mám dokončenou, ale nedám vám ji hned celou rozdělím jí, ještě aspoň na jeden nebo dva díly. Opět Vás žádám o komentář. Z pozdravem Vaše smutná Kaminaru-san

Šok 1. část a možná poslední část

27. dubna 2009 v 15:50 | Kaminaru-san
Šok 1. část a možná poslední část
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
"Zkoušky chuninů………moc se mi tam nechce, ale nemam na vybranou muj tym, ve kterém jsem byl na ně poslan společně s týmem Nagito. Co nás tam čeká nikdo neví. Kdyby se aspoň ty zkoušky nekonaly v Konoze, kdybych tak mohla je odmitnout, ale nemůžu nechci zklamat své přátele s kterými jsem v týmu. Budu to muset vydržet.
" Ayu co si to tam sama pro sebe povídáš."
"Ale nic, Kamiki"
"Tak nic mno máme se hned dostavit za Kanami-sensei"
"Ach jo co po nás zase chce"
po chvíli chůze a nadávek se dostali na místo srazu
" no konečně vám to ale trvalo"
"Gomen nasai, sensei"
"To nic, tak jo už víte že jsme byly společně s týmem Nagito posláni na zkoušky chuninu"
"Ano to víme!"vykřily tři osoby jednohlasně
"Ale nevím jestli to bylo dobře, jste si jisti, že tam chcete"
"Ano" ale to už křičely jen dve osoby a to Kamiki a Suyu. Ta poslední osoba nic neřekla, ale toho si všimla jen Kanami-sensei. Po tom co Kamiki a Suyu odešly a Kanami-sensei zůstala sama s Ayu.
"Ayu co se děje"
"Nic sensei"
"Ale Ayu ja moc dobře vím, že máš strach. Řekni mi z čeho."
"Nechci o tom mluvit"
"Jak chceš"
Druhy den ráno to už byly v Konoze
"Tak jsme tu" zvolaly Kamiki a Suyu velmi nadšeně zatím co se sensei smála jen Ayu nebylo do smíchu, ale spíše do pláče.

Jsem zpatky otče. Co by jsi tomu řekl kdybys žil. Zemřel jsi v boji s kyubim, když jsem měla 4 roky. Byl jsi jediny koho jsem měla. Matka zemřela hned po porodu. Nejprve se o mne staral muj klan, ale naštěvoval jsi mě když jsi měl čas. Poté co byl klan vyvražděn a ty jsi spadl pro Konohu byla jsem tak osamocená nikdo mě nechtěl každý mně od sebe odháněl jako kdybych měla mor a to jen kvuli mé moci. Proč se mně všichni báli? Měli strach jen z mé moci nebo z toho, že jsem byla dcera vůdkyně klanu Shi? Proč mi ti, kteří o tom ví říkají Shi- hime? To se asi už nedozvím, ale vím jedno najdu a budu chránit svého nevlastního bratra je to přece jen tvůj syn tvá krev a můj jediný pokrevní příbuzný to ti přísahám.

Tyto věty si Ayu říkala v duchu, když procházely ulicemi Konohy. Přišli přesně na začátek 1.zkoušky to jest písemného testu jejich první zkoušející měl jméno Ibiky, Ibiky Morino takzvaný mistr ve vyslýchání. Byly tam i chuninové, kteří dávali pozor, aby nikdo nepodváděl. Mezi nimi byl i Kotetzu a Izumo. Po dokončení prvního testu byly týmy, kteří jím prošly pozváni k Hokagemu, který si je chtěl prohlédnout a zeptat se jich na pár věcí. Netrvalo dlouho a Kamiki, Suyu, Kanami-sensei a Ayu přišli na řadu a šli do Hokageho kanceláře kde byli i chunini, kteří dávali pozor, jestli nikdo neopisuje.
"Z které vesnice pochází váš tým, protože na ochrané čelence máte vyryt jen znak vašeho klanu"
"Náš klan nepatří dožádané skryté vesnice"odpovídá hbytě Kanami-sensei
"Aha velmi zajímavé, vy jste z klanu Akame" ptal jse opět třetí hokage a potáhl si s fajfky
"Ano jsme i když nejsme všichni z krve klanu Akame" odpovídala opět Kanami-sensei
"Jak nejste všichni"
"Ayu není původně z klanu Akame" vysvětluje mu to Kanami-sensei
"Aha a z kterého jsi klanu Ayu"zeptal se přímo dívky, která měla zahalené celé tělo do černého pláště
"Ja jsem z klanu Shi" odpověděla mu dívka nezrovná nadšeným tónem
"Z klanu Shi?" vyznělo to možná jako otázka, ale byl to spíše údiv, který měli všichni okolo na tvářích jediní kteří ten údiv na tvářích neměli byly členové jejího týmu.
"Tvé jméno je Ayu?" zeptal se opět Hokage
"Ano jedno z mých jmen celé mé jméno je Ayu Saya Shi"
"Aha, ukaž mi tvou tvář chci si být jist, že jsi to ty" řekl Hokage, ale v jeho hlase byl takový zvláštní tón. Poté co si dívka sundala svůj černý plášť za kterým se skrývala dívka z rudýma, dlouhýma vlasama , která měla tmavě hnědé oči a jemné rysy které více než ninju připomínaly vílu.
"Jseš krásná po své matce, ale chováním jseš podobná svému otci" řekl Hokage který měl velkou radost
"Vy ji znáte Hokage-sama"
"Ano znám, ale když jsem ji viděl naposledy měla 4 roky. Je to dcera Čtvrtého Hokage" řekl.
"Cože Čtvrtý měl dceru?"

+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Budu ráda za každý komentář a snesu i těžkou kritiku Vaše Kaminaru-san

Pomsta nebo láska? Co vyhraje 2.část

26. října 2008 v 18:44 | Kaminaru-san
DĚKUJI TI ZA VŠE ASHITAKO, ALE TEĎ MUSÍM ODEJÍT, ABYCH NAŠLA TY ZBÝVAJÍCÍ VRAHY. ARVEN.

Ashitaka se ještě dlouho díval na ty slova, které ho bodaly do srdce on se totiž do Arven zamiloval, ale až teď jsi to přiznal. "Ona odešla" po tom co pronesl tyto slova vyběhl z domu a běžel do lesa, protože tušil, že tam najde tu do které se zamiloval. Běžel dlouho až konečně ji našel klidně spala zatím co ji plamínky osvěcovali její tvář "konečně jsem tě našel" tyto slova řekl tiše skoro ani nešly slyšet. Sedl si vedle a čekal než se vzbudí. Netrvalo to dlouho a Arven se probudila dost překvapená osobou, která sedí u .

"Arven, ja…ja se ti musim přiznat, že tě miluju, ale uvědomil jsem si to až teď."Arven překvapená jeho slovy nemohla skoro mluvit jediné slovo, které byla schopna říct bylo jeho jméno "Ashitako" potomto slově se na něj koukla "Nedívej se tak na mně už se cítím dostatečně trapně." "Ashitako já….já….tě taky miluju" to se už Arven naklonila k Ashitakovi, který seděl vedle a políbila ho. Byl to velmi dlouhý a upřímný polibek po jednom nasledoval druhý a pak další skončilo to až……. Njn cenzura……..Poté mu Arven usnula na rameni.

Ráno se probudil nejdřív Ashitaka, ale nechtěl Arven vzbudit tak zůstal ležet. Teprve až se probudila Arven tak vstal a rozdělal oheň. "Ashitako, jsem večer přemýšlela…….už nechci splnit ten slib……mám tebe a nechci už bez tebe žít" "Arven, jsi si tím jistá. se živím lovem, nejsem bohatej žila bys v chudobě" nestačil tuto větu už ukončit, protože mu Arven na jeho rty přitiskla prst, aby mlčel. Pak prst vyměnila za své rty. "Mně nevadí žít v chudobě přežiji vše jen, když to bude s tebou"


Vím nemám talent na povídky snad se aspoň někomu trochu líbila

Pomsta nebo láska? Co vyhraje

26. října 2008 v 18:41 | Kaminaru-san

Pomsta nebo láska? Co vyhraje

Proč jsem tady?…Proč pořád žiju?… Proč mě ušetřil?
Když za tu námahu nestojím, jsem jen 17 letá černovláska, která se stala samurajkou a to jen proto abych se pomstila. Těm kteří mi zničili život….těm kteří mi zabili rodinu… těm co z celého svého srdce nenávidím.

Věděl, že jsem zabila?…sakra na co myslím jasně že to věděl všude po vesnicích je plakát s mojí podobiznou a na něm KDO CHYTÍ TUTO VRAŽETKYNI DOSTANE VYSOKOU ODMĚNU A NEZÁLEŽÍ JESTLI BUDE ŽIVÁ NEBO MRTVÁ.

Tak proč když to věděl mě zachránil. Sakra, sakra, sakra myslím tady na to proč, ale nemyslím na to jak odsud zdrhnou musím dokončit svou pomstu za každou cenu.

Z jejího rozmýšlení vytrhne až zvuk otevíracích dveří a za nima on ten, který ji neudal….ten který ji ošetřil její rány.

"Tak ses už probudila. Myslel jsem, že už se neprobudíš. Ošetřil jsem všechny tvoje rány." "Díky, ale mám jednu otázku." "No povídej, jakou?" "Proč jsi mně zachránil,když víš že je na mně vypsaná odměna?" "No tak to je dobrá otázka, na kterou ti nemůžu odpovědět, protože to sám nevím."

No super on ani neví proč mně zachránil. Ach jo měla bych vstat a vydat se na cestu. Zkusím se posadit.

černovláska se snaží posadit, ale nedokáže to bolest to nedovolí "sakra co to děláš tvé zraně se ještě nezahojili v klidu si lehni" Jeho tón černovlásku zarazil a nebyla sama jeho to překvapilo také "Odpočíň si ti jdu připravit něco k jídlu tak tu klidně lež, rozumíš" černovláska jen zakývala hlavou na souhlas.

Po chvíly muž přinesl tác, který položil před černovlásku a na něm byla že a opečená ryba. "No tak jez." řekl a pokynul rukou aby jedla. Nemusel moc dlouho čekat a jídlo bylo pryč. Muž se začal smát "Proč se směješ?" "To nic neř to. Jak se jmenuješ?" zeptal se teď už najezené dívky."Proč to chceš vědět?" "Chci znát jméno toho koho jsem zachránil, ale jestli ti to vadí tak mi ho říkat nemusíš."

Muž už odcházel z pokoje, když uslyšel její hlas "Jmenuji se Arven a jak se jmenuješ ty?" "Já jse jmunuju Ashitaka" Jen co zavřel dveře tak Arven začala přemýšlet.

Hmm….takže můj zachránce se jmenuje Ahitaka. Co jen může být zač, ale je pravda, že je pohledný jeho dlouhé černé vlasy, jeho černé oči, jeho jemné rysy, sakra měla bych radši vymyslet co budu dělat. Místo toho abych se tady rozplývala nad ním.

Ale v jejím přemýšlení opět vyrušil Ashitaka, který vcházel do pokoje. Mám se jí zeptat nebo mlčet. Nakonec se rozhodl se zeptat "Arven,proč je chceš zabít" "Protože oni mi zabili rodinu a potom slíbila na hrobu svých rodičů, že zabiju jejich vrahy i kdybych měla zemřít." Ale to už po její tváří skanuli slzy smutku a nenávisti. "Aha chápu." "Jak to můž chápat, když tobě nikdo nezabil rodiče před očima." Poté Arven provinile sklopila svůj zrak k podlaze "Promiň Ashitako, ujely mi nervy omlouvám se ti" "To nic já…neměl jsem říkat, že to chápu, když nemůžu svý rodiče nepoznal vychovávala mně teta."

Ashitaka po této větě odešel z pokoje a nechal Arven samotnou. Arven v klidu usnula až do doby než ji Ashitaka probudil, aby ji mohl znovu vyčistit a převázat rány. Tak to probíhalo asi čtyři týdny než se Arven mohla hýbat bez bolestí. Chtěla odejít a zároveň zůstat. Tady o ni pečoval Ashitaka připomnělo to jak se oni starala máma, když byla nemocná. Při této zpomínce opět začali stékat po tvářích slzy, které dopadali na kamenou podlahu.

Až se konečně dala po psychické stránce dohromady odešla z domku kde byla po dlouhé době štastná…..kde poznala jeho jejího zachránce a muže do kterého se zamilovala, ale odmítala si to přiznat. Šla dlouho do noci. Zastavila se až v lese kde rozdělala oheň a usnula.


To se zrovna vrátil Ashitaka z lovu "Arven, kde si? No tak Arven" šel se podívat do pokoje kde dříve odpočívala a tam našel na kusu papíru napsané:


Pokračování za okamžik povidka má totiž více jak 20000znaku tak ji dam na dvě části

Zakázaná láska

19. června 2008 v 21:25 | Kaminaru-san

Zakázaná láska

V dávných dobách kdy této zemi vládli démoni, kněžky a lidé se zrodila legenda o zakázané lásce démona a člověka. V této legendě je popsán příběh o démonovi jménem Yusaku a člověka jménem Shiori o jejich lásce, které byla odsouzena kvůli rozdílům a válkách mezi těmito rasami. V těchto řádkách vám napíšu jejich příběh.
Je hluboká noc měsíc tančí po vodní hladině jezera v kterém se koupe nahá dívka. Její dlouhé černé vlasy ji lemují ramena má hnědé mandlové oči. Tato dívka se jmenuje Shiori.
Najednou začíná křičet "kdo je tam! Vylez! Vím, že tu jsi!" ze křoví vychází muž má dlouhé stříbrné vlasy jantarové oči a uši, které má do špicky "ty jsi….ty jsi démon?! Vypadni, zmiz než tě zabiju" jako by sis měla co vyskakovat, když všechny tvé věci jsou tady u mě to bys nejdřív musela vylíst a obléct si je, ale na to nemáš asi odvahu, že?" "Myslíš" jen co to Shiori řekne vylézá z vody a jde k němu zastaví se klekne si, aby si mohla podat oblečení, které leží na zemi.
Poté co si ho oblékla vytáhla dýku kterou až dotéto doby měla ukrytou v kimonu. Sekla po něm, ale zastavila se přesně u krku toho muže kterého měla zabít, protože byl rychlejší pak ji chytl tak, aby se nemohla ani pohnout "ale, ale nějaká výbušná" Jen co to dopoví tak ji políbí Shiori se mu vysmekne a odstrčího "co si myšlíš, že děláš" Yusaku však neodpověděl.
Pokračování příště............možná....
Co bude dál? Je mi líto jestli se nelíbí, ale je to moje první Gomenasai. Budu ráda za každý komentář.
 
 

Reklama