Psycholog i psychiatr říká, že všechno co vytvoříme je obrazem naší duše

Postupně sem budu přidávat nějaký shonen ai obrázky možná, že se mi podaří napsat nějakou tu povídku. Z pozdravem Vaše bláznivá Kaminaru-san.

PS: jednou možná bude tento blog nepřístupný osobám mladších 18 let, jestli si troufnu i na nějakou yaoi povídku.

A ještě jedno upozornění reklamy a prozby o hlásek ihned mažu nestojím o ně. Jediný reklamy a prozby o hlásek, který přežiju jsou od mých SB, za které velmi ráda hlásnu.

Květen 2010

Název zatím nemá je to jen pokus

12. května 2010 v 17:32 | Kaminaru-san |  Povídky
Pamatuji si, když se poprvé viděli. Jednoho dne se k nám do vesnice přistěhovala rodina z dvěma svými dětmi a jednou nevlastní dcerou. Všichni na ně byli zvědaví, protože se říkalo, že jejich rodiče budou hned přijati k ANBU a jejich nevlastni dcera k nam na akademii a rovnou do naší třídy. Její dvě nevlastní sestry totiž byly již chunini. Ona z nich byla nejmladší.
Druhý den po příjezdu do naší vesnice byla představena naší třídě.
" Teď buďte ticho a poslouchejte"
" To je ta holka její sestry říkaly, že je monstrum " ozvalo se někde ve předu
" Drž tu svou nevymáchavou hubu Ziki" á tak už víme kterej blbec to řekl
" Tohle je Araikai Noake naše nová studentka a vaše spolužačka takže na ni buďte milí"
" Jak máme být milí na monstrum"
" Drž hubu Ziki" napomenul sensei znovu toho nejdebilnějšího kluka ze třídy.
" Tak kam tě posadím......á už vím posaď se ke Kotetsuovi a Izumovi"
" Cha cha áno ke Kotetsuovi a Izumovi k těm největším ubožákům z Konohy" ach ano Ziki opět otevřel svou nevymáchanou hubu.
Araikai si šla sednout k nám do zadu.
"Nic si z něho nedělej je to největší idiot na této akademii" uklidňoval naši novou spolužačku Izumo.
" Aha"
" A málem bych zapoměl zítra jdeme na jednu takovou exkurzi do rujn jednoho klanu. Sraz je v 7:00 u hlavní brány "
" Rozumím "
>>>>>>>>>>>> druhy den v 7:00 před hlavní bránou<<<<<<<<<<<<

" Jsme tu už všichni "
" Ano sensei "
" Tak vyrážíme "

::::::::::::::::::::::::::::: po 1 hodině běhu::::::::::::::::::::::::::::::

" Tak jsme tady. Tohle je to co zbylo z klanu Aidori. Asi pujdem dovnitř. Dávej te si pozor ať se nepropadnete do rozlehlích katakomb "
" To je úžasný "
" Ano to je Ziki "
" Tento klan byl znám tím, že vytvářel vlastní pečetě a mají ty nejlepší mediky. "
" Když byl tak úžasný jak říkáte. Tak proč byl vyvražděn? "
" Nebyl vyvražděn Araikai "
" Byl "
" Nejsou žádné důkazy. Jen ti co byly z toho klanu tak ví co se ten den stalo. "
" Ten den proběhl masakr. "
" Jak to můžeš vědět. "
" Jak jste říkal jen ti co byly z toho klanu to ví. Mé pravé jméno je Ayu Aidori. Ten den si pamatuji stalo se to před třemi lety. "
" Máš nějaký důkaz ty monstrum. "
" Důkaz mám Ziki. "
" Pojďte se mnou"
" Nemněli by jsme. Co když se propadneme do katakomb. Je legenda, že katakomby střeží monstra"
" Co je to podlaha se třese"
" Au kam jsme se propadli. "
" Do katakomb "
" Co zde pohledáváte. Za to, že jste sem vlezli vás čeká smrt. "
" Zadrž Goete. "
" Kdo jsi odkud znáš mé jméno? "
" To už si mně nepamatuješ? To je tvá paměť tak chabá? Tak to mně teda mrzí. "
" Ayu-hime"
" Takže si mně pamatuješ. Tak to jsem ráda. "
" Jak bych na Vás mohl zapomenout. Už je to ale dlouho co jsme se viděli naposledy "
" Dlouho ani ne jen 3 roky..... "
" Pro Vás to možná jsou jen 3 roky, ale pro mně je to věčnost. Pobývám zde v katakombach kam se dosud lidska noha bala jit. "
" K tvé smůle tu budeš mít rušno já tu teď budu každej den. "
" Proč se chcete vracet do těchto rujn. Nic zde nezůstalo...vše bylo zničeno.... "
" Moc dobře víš, že to není pravda. Toho dne jsem nepřežila jen já, ale i další.....musíme je najít! "
" Jak je chcete najít? "
" Pošlu Keyr, aby je našel, když ho uvidí létat na nebi budou vědět, že je na čase se sem vrátit a obnovit klan. "
" Hime? "
" Copak? "
" Stál jsem při Vaší matce a chránil jí dokud jsem se mohl hýbat nyní budu chránit Vás "
" Děkuju ti....jen teď nevím co s nimi chtěla jsem jim říct co se toho dne stalo, ale nemůžu je to totiž něco co by oni nepochopily..."