Psycholog i psychiatr říká, že všechno co vytvoříme je obrazem naší duše

Postupně sem budu přidávat nějaký shonen ai obrázky možná, že se mi podaří napsat nějakou tu povídku. Z pozdravem Vaše bláznivá Kaminaru-san.

PS: jednou možná bude tento blog nepřístupný osobám mladších 18 let, jestli si troufnu i na nějakou yaoi povídku.

A ještě jedno upozornění reklamy a prozby o hlásek ihned mažu nestojím o ně. Jediný reklamy a prozby o hlásek, který přežiju jsou od mých SB, za které velmi ráda hlásnu.

Březen 2009


yoh asakura

26. března 2009 v 22:01 | Kaminaru-san |  Král Šamanů - obrázky





Kakashi Hatake

26. března 2009 v 21:56 | Kaminaru-san |  Naruto - obrázky





Naruto

26. března 2009 v 21:51 | Kaminaru-san |  Naruto - obrázky








..................Poslední myšlenky před smrtí.......

11. března 2009 v 18:36 | Kaminaru-san |  Jednorazové povídky
..................Poslední myšlenky před smrtí.......


Teď když umírám nejvíc ze všeho mi chybí on, jeho úsmev, rty, oči doteky, ale s tím už nic nenadělám, protože ho už nikdy neuvidím. Toho který mi vždy pomáhal a chránil mně, když mně ostatní uráželi každý můj problém jak říkal on byl i jeho.
Nejdřív přátelé pak milenci to byl náš osud. Proč se to muselo stát? Proč mně ve vesnici kterou jsem milovala nazvali zločincem? V ní jsem měla vše co pro mě bylo důležité své přátele a hlavně jeho.
Kdybych se aspoň teď s ním mohla rozloučit, ale není mi to dovoleno. Pomalu, ale určitě ztrácím vědomí a můj život vyhasíná, ale je mi to jedno, protože už dávno umírám, protože každý den, každou hodinu, minutu, sekundu mi chyběl. A to pro mě je horší než smrt život bez něho. Z každou kapkou mé krve, která dopadá na zem odchází má naděje, že ho někdy uvidím, obejmu a políbím a řeknu mu, že ho miluju. To je jediné co teď chci říct mu jak moc jsem ho milovala, jak pro mě bylo těžké. Jak jsem každou noc snila o tom, že jsem opět v jeho náručí, jak se milujeme.
Začalo pršet. I den den kdy jsme se poprvé viděli tak pršelo. Zrovna byl se svou akademii na misi v mé původní vesnici. Po té co misi dokončil často chodil k nám do vesnice. Vždy když jsem se ho zeptala co tam dělá odpověděl, že se potřeboval jen projít vždy po téhle větě zčervenal.Později jsem se se svými opatrovníky přestěhovala do Konohy. Od té doby se nešel procházet do vesnice z které jsme se odstěhovali. Začali jsme se čím dál častěji potkávat pak jsem nastoupila do akademie tak jsme se viděli každý den. On byl ješte ten rok zařazen do tří členého týmu ja o dva roky později oba jsme pilně trénovali často společně. Byly to krásné časy.
Za pár let se z našeho přátelství stala láska i když mám říct stala když já ho milovala od prvního okamžiku co jsem ho uviděla a u něj to bylo prý stejné. Po měsíci chození jsme spolu začali bydlet. Byly to nejhezčí roky mého života, ale bohužel nic hezkého nevydrží věčně. Nás nerozdělilo to, že by jeden z nás přestal milovat druhého, ale jedna mise. Po tom co zemřeli mí přátelé a mně ošetřili vesničané, které jsme chránili. Vesničané mi potom co jsem se probrala řekli, že jsem spala dva týdny a byla jsem obviněna za zabití svých společníků svou milovanou vesnicí.
Nemohla jsem se tam vrátit, proto se ze mě stal ninja, který lový vrahy. A to se mi dnes stane asi osudným, ale i tak jsem štastná, konečně bude aspoň moje duše s ním z mou jedinou láskou.
" Yumi"
už začínám mít halucinace slyším jeho hlas a to je nejspíš naposledy
" zbohem má jediná lásko"
poslední slova která vyřkla dívka která milovala jediného muže a on miloval ji poslední myšlenky patřily jemu i v poslední své chvíli myslela jen na něj.
" yumi, kde seš "
k jejímu bezvládnému tělu přiběhnou dva ninjové
" Yumi to né"
jeden z nich si bezvládné tělo přitáhne k sobě z jeho očí pomalu kanou na její tělo slzy. Jeho společník ho obejme kolem ramen
" pojď zaneseme její tělo do vesnice ať jí můžou pohřbít. "
" ano maš pravdu "
i když ten muž nepřestává plakat doběhli před brány Konohy. Plačící muž na ni pohlédne
" lásko jsme doma"
Druhý den byl pohřeb.
" Byla velmi schopná kunoichi její smrt je pro nás všechny bolestná i přes křivé obvinění nepřestala věřit ve spravedlnost byla opravdový hrdina hodný úcty " toto pronesl Hokage.
Po té byl obřad ukončen všichni odešli jen dvě osoby stojí u jejího hrobu. Jeden který pro ni plakal, protože ztratil svou jedinou lásku a jeho kamarád, který ho utěšoval
" vždy se na tebe bude koukat z nebe, tak neplač ať na tebe může být náležitě hrdá, Izumo"
" ano asi máš pravdu, Kotetsu " políbil kytici bílých růží a položil je na její hrob
" vždy jsi měla ráda bílé růže miluju jen tebe a vždy budu jednou se určitě bude opět spolu na druhé straně do té doby na mně počkej, má nejdražší Yumi "



Děkuji předem za každý komentář jak k povídce tak k obrázku, který jsem nakreslila speciálně pro tuto povídku.

Útok na výpravu za svatou půdou

9. března 2009 v 14:49 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:



2. část:


Neporazitelný nepřítel

9. března 2009 v 14:49 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:


2.část:


Vzpomínky v dešti

9. března 2009 v 14:49 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:


2. část:


Pozdravy od plyšové hračky

9. března 2009 v 14:48 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:


2. část:


Na život a na smrt! Ichigo vs. Ichigo!

9. března 2009 v 14:48 | Kaminaru-san |  Fullmetal alchemist - videa
1. část:


2. část:


Zabij neviditelného nepřítele!

2. března 2009 v 18:07 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:


2. část:


Prokletý papoušek

2. března 2009 v 18:07 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:



2. část:


Touha staršího bratra, touha mladší sestry

2. března 2009 v 18:07 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:



2. část:


Povinnosti shinigami

2. března 2009 v 18:06 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:



2. část:


Den, kdy jsem se stal shinigami

2. března 2009 v 18:06 | Kaminaru-san |  Bleach - videa
1. část:



2. část: